Přeskočit na obsah

Holice (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Holice
Kostel svatého Urbana na návsi Svobody
Kostel svatého Urbana na návsi Svobody
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 248 (2021)[1]
Katastrální územíHolice u Olomouce (15,81 km²)
PSČ779 00
Počet domů706 (2011)[2]
Holice na mapě
Holice
Holice
Další údaje
Kód části obce41220
Kód k. ú.641227
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holice (německy Holitz) je bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě statutárního města Olomouce s cca 4 tisíci obyvateli. Od roku 1974 je součástí Olomouce a svou rozlohou je její největší městskou částí. Je zde umístěno mnoho podniků a také zde sídlí druholigový klub 1. HFK Olomouc.

Dnešní pomnožné jméno bylo původně jednotné Holica. Bylo to zpodstatnělé přídavné jméno holá a označovalo holé, tedy neporostlé místo. K množnému číslu přešlo jméno vesnice podle jiných místních jmen zakončených na -ice, která jsou v množném čísle (označovala původně jejich obyvatele).[3]

První jistá písemná zmínka o vsi pochází z roku 1306, kdy bylo potvrzeno, že patří městu Olomouci, ale už v listině z roku 1275 se hovoří o lese Holice. Není ovšem jisté, zda svůj název získal podle již existující osady, nebo zda ves Holice byla založena na mýtině (holici). Roku 1462 město na jih od vsi založilo velký rybník a pak postupně do poloviny 16. století další, celkem šlo o soustavu osmi rybníků. Současně byl na severu postaven mlýn a hamr, později přestavěný také na mlýn. Rybníky byly ovšem na přelomu 18. a 19. století vysušeny a na jejich místě zřízeny hospodářské dvory. Výstavba olomoucké pevnosti se Holice dotkla jen nepřímo, bylo zde zbudováno celkem pět předsunutých fortů, dochoval se ale částečně jen jeden z nich.[4]

Holice byla původně podřízena Olomouci i ve farní správě, roku 1747 však zde byla zřízena lokálie a roku 1843 i vlastní farnost, přičemž původní kostelík byl zbořen a na jeho místě v roce 1888 postaven současný kostel sv. Urbana. Ves také měla už od roku 1748 vlastní školu. V roce 1850 se z Holice stala samostatná politická obec, v tu dobu zde žilo 824 obyvatel, téměř jen Čechů. Proto zde fungovaly jen české spolky, čtenářsko-pěvecký, Sokol, DTJ, Orel apod. Roku 1884 byl založen hasičský sbor a v roce 1901 otevřena veřejná knihovna. Obec se rozvíjela i hospodářsky, roku 1871 vznikl Rolnický akciový cukrovar, přičemž Spolek moravských cukrovarů zřídil na části pozemků vysušených rybníků své hospodářské provozy a vznikla tam i malá osada Nový Dvůr. Roku 1878 byla vybudována sladovna Moritze Fischera a v roce 1896 postaven Hanácký akciový pivovar.[5]

Ačkoli šlo o obec českou a národnostně uvědomělou, odmítla se po vzniku Československa připojit do vznikající Velké Olomouce a až do 1. května 1974 zůstala samostatnou. Vznikaly další firmy: Solné mlýny, továrna na zpracování juty a konopí Manila, továrna na eternit, výroba likéru a další. Od roku 1927 fungovalo stálé autobusové spojení s Olomoucí, bylo zde postaveno kino, Lidový dům, v roce 1932 byl založen fotbalový klub FK Holice a směrem na Nový Svět bylo v roce 1937 otevřeno olomoucké civilní letiště, které sloužilo až do roku 1960. Také v poválečném období se zejména na severu a severovýchodě obce rozšiřoval průmysl, např. zde byl zřízen šlechtitelský a semenářský podnik, závody MEZ, masokombinát, velkopekárna či mlékárenský závod OLMA.[6]

Vývoj Holice podle sčítání lidu[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 966 1299 1481 1772 2201 2284 3136[p 1]
Domů 117 147 153 166 196 217 332
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 2975 3094 3063 3655 4014 3911 3923
Domů 508 547 539 553 577 610 706
  1. Z toho 2950 osob národnosti československé, 94 německé a 92 ostatních.[9]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 273.
  4. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 96–98. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  5. Tichák (2000), str. 98–100.
  6. Tichák (2000), str. 101–102.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86. 
  10. Milada Petřková. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NAVRÁTILOVÁ, Eva. Osudy obce Holice. Život ve stínu města Olomouce. Olomouc: Votobia, 2005. 204 s. ISBN 80-7220-251-0. 
  • KOUDELA, Miroslav. Paměti obce Holice. Olomouc: Komise městské části Holice, 2004. 100 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-19. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]